Návštěvy TOP 16: Trenér capoeiry Lukáš Novák: „Děti nenutím závodit, nešlapu do nich na trénincích.“

Lukáš Novák je mladým talentovaným trenérem sportu, který se řadí mezi bojová umění. I když u nás capoeira nedosahuje takové popularity jako v zahraničí, díky Lukášovi na ní mnoho dětských a dospělých sportovců nedá dopustit. To je důvodem, proč o otci roční holčičky dnes mluvíme jako jednom z Top 16 trenérů mládeže.

Lukáš odjakživa vyhledával pohybově náročné sporty. Zkusil si judo a karate, ale nakonec zakotvil u capoeiry. Po letech aktivní činnosti se dal coby asistent na trenéřinu v Hradci Králové, kterou rozvíjel i díky studiu na tamější katedře TVS. Jeho přesun do Vem Camará capoeira Pardubice je spjat s rokem 2012, od nějž tento klub úspěšně řídí a dále rozvíjí.

Capoeiru popisuje jako sport s mnoha aspekty, tudíž si každý najde něco. Zahrnuje pohyb, boj, tanec, akrobacii, zpěv anebo hru na nástroje. Líbí se mu, že při capoeiře panuje uvolněná atmosféra. „Děti na mě mohou kdykoliv mluvit. Samotný pohyb a hra jsou energické.“ Cílem jejich společných setkání není reálný boj, ale zahrát si kopy a úhyby. Současně tak podporuje jedinečnost. „Každý cvičí capoeiru trochu jinak a každé dítě je jiné.“

Za poslední pět let přivedl ke capoeiře 50 nováčků. Jeho recept zní takto: „Individuální přístup a objevení vnitřní motivace. Nehnat a netlačit je k okamžitým výkonům či soutěžím, postarat se, aby nováčky pohyb bavil a sami chtěli cvičit a zlepšovat se.“ Sám musí na tréninky během týdne absolvovat několikahodinové cesty, ale jeho ambice jsou evidentní. „Děti mě dokážou nabýt energií, kterou nemám v práci. Navíc se vždy můžu těšit na nové zážitky s mými studenty, kteří dokáží každý trénink i samotný sport posouvat dál.“

Do tréninků se zapojuje osobně. Při trénincích nehrozí stereotypy, neboť zařazuje zábavné pohybové hry, trénink zpestřuje vtipy nebo i pohybovou satirou na daný pohyb, kterou si osvojil díky základům z divadla. „Nejlepší je asi přátelský přístup a styl učení. Na trénincích se vždy zasmějeme, nepotřebujeme drezuru, abychom se neustále zlepšovali, s jeho stylem trénování to jde i bez toho.“ libuje si jeden z Lukášových nominantů. A dodává: „Naučil nás makat s radostí a sportovat pro radost a pro sebe.“

Lukášova priorita nejsou výsledky, přestože jimi svěřenci oplývají. „Děti nenutím závodit, nešlapu do nich na tréninkách. Hlavní je aby se bavily a aby na sport vzpomínaly v dobrém.“ přeje si a představuje svůj cíl do budoucna: „Největší satisfakce bude, když budou dál cvičit capoeiru a předávat ji ostatním.“ Právě proto mu svěřenci vzkazují: „Díky, trenére!“

mh

sdílet | Zpět