Hurá! Máme 10 finalistů
Skoro 10 tisíc kilometrů jsme nacestovali po celé České republice. Cílem bylo pozorovat vybrané trenéry z Top 30 v akci. Z nich po diskuzi s metodiky a delegáty z jednotlivých sportovních svazů vzniklo složení Top 10. Jména vybraných, kteří budou dál soutěžit o titul Trenér mládeže 2015 a ceny v hodnotě 150 tisíc korun. Finále s názvem Den trenérů mládeže je na programu 7. listopadu v Brně.
Cestovali jsme od Františkových lázní po Břeclav a Ostravu, a snažili jsme se mapovat a podpořit obětavou práci trenérů dětí a mládeže. Unikátní akce odstartovala 2. března letošního roku, kdy kdokoliv mohl nominovat na našich stránkách oblíbeného trenéra či trenérku. Celkem dorazilo 2059 přihlášek pro 1503 trenéry z celkem 55 sportů. Koncem července jsme vyhlásili nejlepší třicítku, vycházeli z vyplněného dotazníku, jehož statistické zpracování a analýzu uskutečnila společnost IPSOS. Elitní trenéry od poloviny srpna po září čekaly návštěvy.
„Bylo úžasné pozorovat, s jakým nadšením trenéři vedou děti ke sportování, jak je to moc baví. Často to jsou lidi, kteří tuto činnost vedou po práci, tedy ve svém volném čase. Bylo nutností jim poděkovat. Z toho důvodu jsme založili tuhle akci,“ tvrdí Petr Rydl, jednatel spolku Díky, trenére. „V této fázi jsme vybírali deset nejlepších. Kandidát na postup musel být metodicky v pořádku, mít za sebou příběh se sportovním přesahem a osobité kouzlo s X-faktorem. I proto jsme se rozhodli pro tyto trenérky a trenéry. Stanou se reprezentanty trenérů mládeže. Všichni trenéři z Top 30 byli ale skvělí.“
Jako netradiční se možná může zdát volba šachisty Pavla Benča z Frýdku-Místku. Jenže Beskydská šachová škola má kolem 500 členů, jedná se o největší a nejúspěšnější šachový klub v České republice. A děti zde motivuje ke hře maskot „Frymík“. Časté je tu také vyprávění pohádek, například ta o koníčkovi, na kterého míří střelec. Do užšího výběru se dostal také zástupce fotbalu. Tomáš Bezpalec a jeho trenérský tým dokázal pobláznit fotbalem celou Březiněves, práce s mládeží je tu příkladná, do dění celého klubu zapojuje také rodiče. Společně s trenéry a svěřenci tak vytváří trojúhelník.
To zkušený trenér baseballu Jaroslav Krejčíř rovněž založil klub – Olympii Blansko. Byl v USA, trénoval u reprezentace a nyní se prioritně stará o děti. Vymyslel pro ně speciální dovedností program Happy Ball. Podobný příběh nabízí i Lukáš Tamme, bývalý profesionální bikrosař stvořil v Řepích největší cyklistický klub v České republice. Panuje zde skvělá atmosféra. O děti ve svém klubu se příkladně stará také Ivana Křístelová ze Znojma. Trenérka sportovní gymnastiky začínala na zahradě, kde cvičila své svěřence. S trénováním kvůli mateřské dovolené a neustálému shánění zázemí chtěla skončit, rodiče ji však přemluvili.
Hlavně k výchově vede své svěřence judistka Věra Krásná z Břeclavi. V mládí bojovala dokonce s kluky, cvičila policisty, stala se mistryní Evropy seniorek. Nyní si před každou hodinou v kruhu s dětmi povídá, snaží se vytvářet „krásné“ lidi. Těžkou zkouškou si prošla Daniela Smutná, trenérka stolního tenisu. Rok byla na vozíčku, postihlo ji pravostranné ochrnutí, řekli jí, že už nikdy nebude chodit. Nakonec se z toho dostala a nyní své svěřence nabádá, aby se nikdy nevzdávali.
Nejmladším členem finální desítky je Robin Foniok. Jednadvacetiletý trenér basketbalu z Ostravy, který trénuje od 16 let, dává do trénování veškerou energii, byl na stáži ve Španělsku. A je zastáncem teorie, že s mladšími výběry by se nemělo hrát neustále na výsledky, ale vést je k samostatnému myšlení. Dokonce jednou na turnaji vypnul za protestu rodičů výsledkovou tabuli. Tohle běžně dělá i Michal Eisenkolb, trenér florbalu ze Sparty Praha. K tomu vymyslel turnajový systém, takzvanou „míchačku“. Dalším bojovníkem proti „výsledkářům“ (trenérům, kteří u dětí preferují hlavně výsledky) je také hokejový trenér Ondřej Michálek z Děčína. Jeho motto zní: Děti nechodí na zimák učit se hokej, ale hrát si.
Za nás všechny Petr Rydl říká: „Díky, trenére je nadšenecká akce, která vznikla spontánně a žije z energie a prostředků členů spolku. V letošním prvním ročníku zaznělo – díky, trenére více než dvoutisíckrát. My jsme tak rádi, že se nám daří to, co jsme si předsevzali: poděkovat těm, co si to zaslouží nejvíce – trenérům a trenérkám mládeže.“
Finále je na programu 7. listopadu v Brně, kde všech vybraných 10 trenérů ukáže před publikem a porotou nějaké cvičení. V ten samý den se vyhlásí vítěz, který dostane 100 tisíc korun na zahraniční stáž a 50 tisíc korun do klubu na práci s dětmi.
Zde je seznam Top 10.
V samostatné záložce zde na stránkách pak najdete i videomedailonky.
Pavel Benčo
(šachy)
Věk: 34 let
Klub: Beskydská šachová škola
Praxe: 18 let
Šachy chce prezentovat jako sport, ve kterém se trénuje s dětmi konkrétní sval – mozek. Tím se docílí rozvoj celkového intelektu u dětí za pomocí hry. Pavel je trenérem z Beskydské šachové školy z Frýdku-Místku, která má kolem 500 členů. Děti zde motivuje maskot Frymík. „Jedním z mých cílů je šachy dostat do základních škol,“ tvrdí Benčo.
Tomáš Bezpalec
(fotbal)
Věk: 40 let
Klub: TJ Březiněves
Praxe: 6 let
Společně s kamarády po letech úhoru probudil k životu mládežnický fotbal v Březiněvsi. A jeho práce s dětmi je příkladná. Tomáš Bezpalec 'vymyslel' jednoduchý trojúhelník: trenér – rodič – hráč, který hlídá, aby vše klapalo. Jejich mottem je: Jeden tým, jedno srdce!
Michal Eisenkolb
(florbal)
Věk: 41
Klub: AC Sparta Praha Florbal
Praxe: 10 let
Nechtěl se jenom dívat na své syny, a tak začal trénovat. Už deset let Michal Eisenkolb připravuje elévy ve florbalovém týmu Sparta Praha. Zavedl originální turnajový princip, takzvanou 'míchačku', ve které promíchá děti z různých týmů. Tím je učí improvizaci a samostatnému myšlení. „Průběh turnajů se hlavně zklidnil a všichni si ho užívají,“ říká florbalový trenér.
Robin Foniok
(basketbal)
Věk: 21 let
Klub: BK NH Ostrava
Praxe: 5 let
Kvůli bolestem zad musel se závodním basketbalem skončit, od 16 let se dal na trénování, což ho neskutečně baví. Dumal, jak udržet pozornost kluků a učit je jinak než příkazy. A měl kliku, protože jedno léto se na deset dní dostal do Španělska a mohl se podívat, jak to chodí v klubu CAI Zaragoza. Tam pochopil, že vedení dětí ke sportu není jen o výsledcích, a tak se jednou během turnaje nebál vypnout výsledkovou tabuli.
Věra Krásná
(judo)
Věk: 48 let
Klub: Soukromá škola bojových sportů Břeclav
Praxe: 18 let
Energická trenérka juda, co pumpuje dětem sebevědomí a jejich rodičům dobrou náladu. V mládí porážela kluky, byla ženským Arnoldem Schwarzeneggerem, před pěti lety ovládla mistrovství Evropy veteránek, stala se evropskou šampionkou v páce a byla instruktorka tělesné a střelecké přípravy u policie. Nyní je její cíl formovat z dětí „krásného“ člověka.
Jaroslav Krejčíř
(baseball)
Věk: 50 let
Klub: Olympia Blansko
Praxe: 27 let
V roce 1988 stál u zrodu klubu v Blansku, dostal se na stáž do klubu Atlanta Braves.Pracoval také jako trenér mužské reprezentace i mládežnických reprezentací. V roce 2008 se definitivně rozhodl, že se bude věnovat chodu klubu a v něm trenérsky dětem. A tak vymyslel Happy Ball, což je tréninkový program pro předškoláky a prvňáčky.
Ivana Křístelová
(sportovní gymnastika)
Věk: 47 let
Klub: Klub sportovní gymnastiky Znojmo
Praxe: 30 let
Trénovala ve středisku mládeže v Olomouci a chtěla vést děti také ve Znojmě. Jenže nebylo kde. To ji však elán nevzalo! Na trénink si tedy děti zvala k sobě na zahradu, kde jí rodiče pomáhali postavit různé nářadí. Křístelová se se svými „zahradníky“ dokázala prosadit i mezi sportovní gymnasty z prestižních klubů.
Ondřej Michálek
(lední hokej)
Věk: 29 let
Klub: HC Děčín
Praxe: 10 let
V aktivní kariéře dělal brankáře a splnil si sen – vstřelil gól. Teď ví, že tohle při trénování dětí není nejpodstatnější esencí. Michálkovým mottem je – děti nechodí na zimák učit se hokej, ale hrát si. A nejraději by tak s nejmladší kategorií nehrál na výsledky. Během tréninku vymýšlí různá zábavná a kreativní cvičení.
Daniela Smutná
(stolní tenis)
Věk: 37 let
Klub: Sokol Plzeň
Praxe: 12 let
Zničehonic onemocněla virovým zánětem mozku a mozkových blan, postihlo ji pravostranné ochrnutí. „Právě sport mě naučil se nikdy nevzdávat,“ říká trenérka. Díky tomu se jí podařilo z invalidního vozíku vstát a nakonec se i vrátit k trénování. Poslední tři roky působí jako hlavní trenérka a snaží se dětem předat to, co se naučila při boji s nemocí: Nejdůležitější je se nikdy nevzdávat!
Lukáš Tamme
(cyklistika)
Věk: 35 let
Klub: Bikrosclub Řepy
Praxe: 10 let
Byl profesionálním závodníkem, jednoho dne ale zjistil, že víc trénuje děti než závodí. Své svěřence učí tomu, že v cyklistice nejde o život, že je to pouze zábava. Za největší úspěch považuje to, že se jeho svěřenci stali domácí mistři v BMX klubů a získali finálové umístění také na mistrovství světa. A hlavně to, že vytvořil dobře fungující největší cyklistický klub v České republice.
sdílet | Zpět